V neděli 26. 6. jsme se v 11 hodin sešli před branou bývalé 8. ZŠ, abychom se zúčastnili naprosto poslední výpravy v tomto školním roce. Ačkoli se někteří nemohli bohužel výpravy zúčastnit, vypravili jsme se v krásném počtu 26 lidí.
Akci jsme zahájili poněkud netradičně. Totiž seznamováním, protože dorazili i účastníci letošního tábora, kteří se s námi během roku pravidelně nescházeli. Následovalo notné rozhýbání při rozličných variacích vybíjené. Po sportovním začátku jsme se společně vypravili k budově dolu Drkolnov, který je jednou z expozic Hornického muzea. Po seznámení s historií zdejší těžby, jsme vybaveni přilbami vkročili, nebo se spíše sklouzli do podzemí. Všechny nás ohromila mohutnost zdejšího vodního kola, které sloužilo jako pohon pro pumpy vyčerpávající vodu z dolů, i monumentálnost a bravurní vypracovanost celých prostor. Dodnes je znát, že zde nepracovali žádní amatéři.
Nedaleko dolu byl vyhlášen čas oběda, a tak se všichni s vervou pustili do konzumace výtvorů svých maminek a babiček. Zbytek krásného dne jsme rozhodně nemohli promarnit, a proto se zanedlouho rozhořela lítá bitva mezi Angličany a Skoty. Během hry vedoucí připravili také lanové překážky, na kterých jsme si vyzkoušeli nejen sílu, ale i balanc a koordinaci.
Blížila se třetí hodina, a rak jsme se vydali zpět ke klubovně, kde jsme se rozloučili s nováčky. Pro členy oddílu následovalo ukončení skautského roku, při kterém jsme kromě několika pohybových her také poseděli při pikniku a zazpívali jsme si s kytarou. Nezapomněli jsme ani na vyhlášení výsledků celoročního bodování a přidělení příslušných sladkých odměn. Velký potlesk si zasloužili především Přezdívka – nejlepší z družiny Vlčat a Houba – nejlepší z družiny Medvíďat. Skauti a skautky se rozhodli této soutěže nezúčastnit.
Již odbíjela pátá hodina, a proto jsme výpravu zakončili oddílovým pokřikem a gilverským kruhem. Následovalo rozloučení a těšení se na letošní tábor, který se stejně jako loni bude konat u Příčov nedaleko Sedlčan.