Je pátek 22. října deset minut po půl páté a scházíme se na vlakovém nádraží. Opodál se již též shlukují kluci z Brdské smečky. Zanedlouho se dostavují i holky z Dobříše. Po zakoupení lístků už nasedáme do vlaku – cílová stanice Strakonice. Tento víkend nás čeká střediskový sraz!
Do Strakonic jsme sice dorazili až za tmy, ovšem i tak jsme neomylně zamířili směrem ke skautským klubovnám – několik z nás již na zdejší základně bylo. Na místě na nás již čekaly holky ze 4. oddílu. Po nezbytném dohodnutí kde kdo bude spát (přeci jen je nás zde více než 50) a základním ubytování a navečeření se, jsme se přesunuli do společenské místnosti, kde jsme se pod Číči taktovkou s vervou pustili do seznamování. Ovšem jak se záhy ukázalo, nebude snadné si všechny zapamatovat.
Dnešní večer má být zaměřen na kulturu, a proto poté co jsme se rozdělili do náhodných sedmi týmů, vylosovali jsme si každý nějakou pohádkovou bytost. A naším úkolem bylo přehrát, jak by asi takové setkání rozličných postav mohlo dopadnout. Výsledné scénky se jistojistě zapsali do pohádkových dějin – ono kdy se asi jen tak potká Pikachu s dědem Vševědem? Začalo se již pomalu, ale jistě připozdívat, a proto se mladší již vydali do říše snů. Starší se mohli zabavit, jak uznali za vhodné, téměř všichni se ale nakonec nechali strhnout ke kolektivním hrám, a tak došlo na Pistolníky, Gordický uzel i Přešlapovanou.
Sobotní ráno sice nevyhlíželo příliš přívětivě, ovšem i přes vykukující námrazu, vstávali jsme v půl osmé. V očekávání je programem nabitý den, a proto nelze jinak, než zahájit den důkladnou rozcvičkou. Po základním protažení jsme se na několik malých chvil stali myšmi, které stíhají hladoví hadi. Následovala raní hygiena a snídaně. Poté jsme si zahráli hru Bomba – Nálet. Trvalo to jen několik málo chvil a na řadu již přišla všemi očekávaná velká hra. Dostali jsme se na pustý ostrov a jediným zdrojem „kulturních“ věcí se pro nás stal vrak lodi. Nic jsme si ale nemohli odnést jen tak. Nejprve jsme museli splnit úkol pro mořskou pannu, a že to nebyl úkol vždy lehký. Jak už to tak ale bývá, museli jsme se také postarat o něco k snědku a život nám též komplikovaly tropické bouře.
Po hře jsme byli sice unavení, avšak nebylo možno ustrnout. Nyní byla na řadě příprava oběda. Ten se řešil individuálně v jednotlivých oddílech, a proto jsme se setkali s širokou plejádou od párků v rohlíku a instantních těstovin přes rizoto až po kuře na paprice s knedlíkem, které jsme vařili my.
Po obědě a všeobecném uklizení jsme se vydali do pohádkového lesa. Po jednotlivých zprávách jsme sice postupovali pomalu a vzhledem k řadě nesprávných rozhodnutí, bloudily jsme více než často, ale nakonec k pokladu všichni doputovali. Počasí nám naštěstí přálo, a tak jsme mohli setrvat venku a zahráli jsme si na Polaře a Angličany a Skoty.
Příjemně unaveni jsme se odebrali na večeři. Každý si mohl vybrat mezi gulášovou, francouzskou a slepičí polévkou. Večer byl věnován zábavné konverzaci a deskovým hrám.
Též v neděli jsme vstávali v půl osmé. Téměř všem se přes noc rozležely rozbolavělé svaly ze sobotních her. Každému proto přišlo vhod protažení a následné proběhnutí jako ve stádu buvolů. Dnešní program byl rozdělen pro mladší a starší. Zatímco si malí dobalili a zahráli si několik her na hřišti, vydali se velcí na průzkum města. Jejich úkolem bylo dle fotek najít zhruba třicet míst. Po jejich návratu pustili jsme se všichni do gruntovního úklidu a již následovalo loučení a cesta vlakem domů. Tak zas někdy příště!