Máme tu sobotu 14. května, půl deváté ráno, a vydáváme se na výpravu. Tentokrát trochu poznávací, naším cílem budou památky ve městě Písek. A jelikož nám přeje i počasí, vyjíždí nás z Příbrami 23.
Vlak je docela naplněný, ale nakonec jsme si všichni zvládli najít místo k sezení a za hoďku již vystupujeme na nádraží v Písku. A vyzvedáváme si zde také Nudličku s Dorym, kteří se zúčastní výpravy s námi, ale sem to měli blíž než do Příbrami.
Z nádraží se vydáváme směrem „k věži na obzoru“, respektive do centra města. V polovině cesty si ale dáváme pauzu na hřišti, na kterém nás čeká několik výzev na šikovnost i na sílu. Jsme v Písku, takže naším úkolem je např. postavit během chvíle co nejvyšší věž z Písku. Ale dochází také na trénink vytrvalosti a síly, ke kterému využíváme zdejší prolézačky. A nakonec si dáváme menší sváču.
Pokračujeme v cestě a zkoumáme zdejší dopravní značení. Respektive snažíme se zaznamenat co nejvíce různých dopravních značek. A vedeme také diskusi o žluto-modrých vlajkách. Věděli jste, že vlajka Ukrajiny a Písku se liší jen v tom, která barva je nahoře a která dole? A teď už šup za zdejšími památkami.
První památkou, kterou navštěvujeme, je zdejší historická vodní elektrárna. Prohlížíme si zdejší generátory, památky na Křižíkovo první veřejné osvětlení města Písek a také například malý parní stroj kdysi užívaný k pohonu generátoru.
Další zastávkou, ke které je to jen kousek podél vody, je Kamenný most. Je z něj opravdu hezký výhled na řeku, ve které je i spousta ryb. A také je ozdoben zajímavými sochami. Hned za mostem také nacházíme další místní atrakci, byť již v letošním novém vydání. Již řadu let je břeh řeky ozdoben sadou soch z písku. A v letošním roce zde nalézáme pětici soch věnovanou partnerským městům. Jen je škoda, že bez nápovědy bychom podle Rumcajse a Manky poznali jen Jičín. A jelikož písek máme rádi, musíme si vyzkoušet také pískoviště, které je zde vytvořen z části zbytku materiálu ze soch.
Čas nám ale již pokročil, je na čase na třetí, tentokrát nejdelší zastávku. Stoupáme směrem k náměstí a navštěvujeme Prácheňské muzeum v Písku. Abychom si stihli vše prohlédnout, rozdělujeme se před vstupem do čtyř skupin. Jedna je tvořena Pandami, Medvíďata a Rosomáci jsou poté rozděleni do skupin k Petrovi, Berušce a Golemovi. Tak máme dostatek místa pro prohlížení zdejších exponátů. Společně se scházíme jen v půl druhé odpoledne na spuštění orchestriónu. Poté doprohlížíme zbytek muzea a před půl třetí se scházíme u východu.
Míříme zpátky k řece a kousek od ní usedáme k obědu. Poté se pomalu přesouváme zpět směrem k nádraží, s malou zastávkou u Lidlu. Je opravdu horko a mít s sebou na výpravu jen malou lahvičku s pitím nebyl pro část z nás ten nejlepší nápad, musíme tedy doplnit zásoby vody. A také zásobu zmrzky, protože ta se vždycky hodí 😊
Na nádraží stíháme slíznout svačinku a vyloudit z automatu jízdenky a poté se již dostáváme do vlaku. A úspěšně jsme trefili ten správný (ony odjíždějí stejně jako v Příbrami ve stejný čas oběma směry), takže se můžeme usadit a zhodnotit naši sbírku dopravních značek. A také pokecat o všem možném. Cesta je o něco delší, ale po čtvrt na šest jsme zpět v Příbrami, kde na nás již netrpělivě čekají rodiče.
Zapsal: Golem