Všude bílo. Ne, ještě nám nenapadl sníh, ale máme tu období mlh a v kombinaci s mrazem se nám většina přírody zahalila do jinovatky. To nám ale nebrání v tom, abychom vyrazili na již tradiční podzimní výpravu – na Budínek.
Sešli jsme se v 8 hodin ráno u Billy na Drkolnově. Celkem nás dorazilo 13. Batohy jsme si naložili ke Golemovi do auto a o chvíli později jsme vyrazili autobusem směrem na Dobříš. Tam ale naše cesta ještě nekončila. Nakoupili jsme si zásoby a s ohledem na počasí ještě kousek popojeli autobusem.
Všude bylo bílo, viditelnost sotva na pár metrů, ale vyrazili jsme směrem ke zdejší školce. Protože je fajn moci každý rok zavzpomínat na to, jaké to bylo, když jsme sami byli malí a chodili jsme do školky.
Trochu jsme se zabydleli, dali jsme si sváču a poté jsme si šly vyzkoušet hračky, které tu mají. Třeba Sonic s Tomem zkoušeli postavit co největší věž z kostiček, Tortilka s Áďou navštívily zdejší obchůdek… A navíc tu mají nejen hračky, ale také nějaké hry.
Když jsme se dostatečně zahřáli, bylo na čase se jít také trochu „protáhnout“. Prohlédli jsme si zdejší zvířenu, vyměnili vodu morčatům. Poté jsme si šli zahrát několik her a také vyzkoušet svoji schopnost spolupráce při překonávání překážek.
Posléze byl čas na oběd a tak jsme opět šli načerpat trochu tepla a dát si něco k snědku. A jelikož jsme na tomto místě na podzimní výpravě již po několikáté, tak držíme tradici i ohledně oběda. Máme párky v rohlíku.
Po obědě jsme si uvnitř trochu procvičili své mozkové závity při hádání, na koho kdo myslí, a trošku jsme zlepšili naše schopnosti v popisování výrazných znaků, podle kterých jde poznat nejen členy oddílu, ale také další známé osoby.
Odpoledne se nám přehouplo do své druhé poloviny a bylo na čase vyrazit na cestu do Dalekých Dušníků. Naším cílem byl zdejší lampionový průvod. A na rozdíl od běžných průvodů to nebylo jen o cestě s lampiony. Na začátku jsme se shromáždili u kulis hradu, kde jsme se setkali s králem a královnou, se kterými jsme se přenesli do pohádky o Růžence, respektive do její verze z Třech bratrů. Postupně jsme všichni společně procházeli jednotlivá stanoviště až do probuzení královské rodiny.
Po průvodu jsme si dali něco málo na zub ve zdejší hasičárně a šli jsme se kouknout ještě na pohádku o slůněti, kterou nám zahrála skupina Zalezlíci. A nakonec jsme skoukli také ohňovou show.
Byla opravdu zima, tak abychom to neodmarodili, zpět na Budínek nás Golem a Péťa odvezli auty. Po příjezdu jsme společně připravili večeři a již bylo na čase připravit si spacáčky. Samozřejmě jsme ještě zvládli potřebné hygienické úkony a poté jsme při poslouchání vyprávěné pohádky postupně usnuli.
Spalo se nám dobře, ale přišlo ráno a tak bylo potřeba vstávat. Již první pohled z okna nám ukázal, že venku je pořád zima, ale i tak jsme tam na chvíli vyběhli. Uvnitř jsme si sbalili všechny věci, nasnídali se, uklidili po sobě a bylo na čase zase naložit batohy a poté se již bez zátěže vydat na cestu na autobus.
Na Budínku je poněkud matoucí, že tu sice během tohoto roku vyrostly nové autobusové zastávky, ale autobusy sem stále moc nezajíždějí a stojí jen u hlavní silnice z Rybníků. Dle minulých zkušeností jsme ale místo na čekání tipnuli správně a tak jsme zanedlouho nastoupili do autobusu na Dobříš. Golem se mezitím vrátil k autu, aby nám odvezl věci do Příbrami, a ostatní mezitím přestoupili na Dobříši na bus do Příbrami.
Naši Lampionovou výpravu jsme ukončili krátce před polednem v Příbrami na Drkolnově. A už teď víme, že chceme přesně za rok jet na Budínek znovu. A asi bychom se měli optat, kdy bude další lampionový průvod 😊
Zapsal: Golem