Spánek nám byl osvěžujícím, avšak co po něm následovalo, nás příliš nelákalo, čekalo nás balení. Avšak když jsme tento nelehký úkol zvládli, čekala nás dobrá snídaně, puding se šlehačkou a chléb se sýrem.
Dříve než jsme dosnídali, už dorazily auta, která nás měla přiblížit na autobusovou zastávku, tam otaď nás autobus odvezl až na Dobříšské náměstí, kde jsme se osvěžili nanukem a tedy mohli pokračovat v naší cestě dalším autobusem do Rybníků, kde jsme to již všichni dobře znali, a tedy věděli, že na táboře budeme za chvíli. Cestu jsme si zpříjemnili rohlíkovou sváčou.
Největší překvapení nás čekalo na konci cesty. Nejen, že tam na nás opět čekali naše věci, ale i naše stany, které najednou stáli na jiné louce, jak jsme se později dozvěděli, naše původní tábořiště bylo pod vodou a především díky vedoucím, kteří zůstali na místě a zachraňovali naše věci, byly zachráněny i všechny stany, se kterými jim pomohli i dobrovolní hasiči z Rybníků. A tak jen díky tomu jsme se mohli pustit do zabydlování.
Síly jsme doplnili hodováním na dekách, když jsme dostali celou řadu dobrot, zeleniny a jiných pochutin, plynule jsme přešli v polední klid, který skončil úderem míčem a hrou na vybíjenou. A jelikož byly naše Vánoce předchozí den, tak nechvalně přerušeny, během toho co Petr zdobil stromeček, jsme mohli dokončovat své dárky. Když bylo hotovo, snědli jsme polévku a po večerním nástupu se sešli u stromečku, zazpívali řadu koled a rozdali dárečky, které nám udělaly velikou radost.
Pak již nezbývalo, než se se svými dary přesunout do stanů a spát.